Jdi na obsah Jdi na menu
 


Hledači pokladů-chodby do Teplé

29. 12. 2008
Hledači pokladů - chodby do Teplé

Obrazek


zdroj: Bezdružický zpravodaj 7/2004

Vážený pane starosto,
asi před měsícem jsem Vám na radnici slíbil, že sesmolím nějaké povídání o chodbě
do Teplé. Tak tady je.
Důležité jsou informace,
a ty je možné získat různým způsobem. Jedním z osvědčených míst, kde je možné je
získat je stánek vědy, kultury a umění, kterému se říká hospoda nebo restaurace. I také já sem na takovém místě v Konstantinkách získal zajímavou informaci o podzemní chodbě nedaleko Bezdružic. Panu Svobodovi z Řešína měl někdy ještě za JZD za Řešínem propadnout traktor do podzemní chodby. Podařilo se mi pana Svobodu najít a ten mi ukázal místo kde se to stalo. Pravil mi, že je to chodba, která podle pověsti spojuje Bezdružický zámek s klášterem v Teplé. Moc jsem mu nevěřil, ale virgule mi ukázala, že jedna část chodby opravdu vede do bezdružického zámku a druhá část chodby směřuje na severo- západ. Vzdušnou čarou je bezdružický zámek od kláštera v Teplé vzdálen asi 9 km. Z místa propadu do chodby jsem se tedy vydal na několik etap směrem na Teplou.
Virgule mě vedla po chodbě kolem bývalé Hogerovy hájovny, dnešní Nový dvůr a dále směřovala lesem na vesnici Zahrádka. Asi 1 km pod touto vesnicí je zajímavá louka, která má ze tří stran rokle. Je možné, že na tomto místě také něco dříve stálo. Chodba pokračuje dále S -Z směrem. Uprostřed pole mezi vesnicemi Zahrádka a Loučky roste veliký strom. Asi 100 metrů pod ním je rybníček, o kterém se domnívám, že je napájen vodou z chodby. Asi 250 metrů od křižovatky Loučky - Zahrádka prochází chodba pod silnicí a pokračuje dále vpravo od silnice na Teplou.Na levou stranu přechází až u malého lesíka před Smrčím dvorem a vede přímo pod něj. I když tento dvůr je skoro zřícenina, dovnitř j sem se n dostal, vyhnala mne z tohoto místa smečka psů. Dále
chodba vede po pravé straně „Starého rybníka”. Aby se stavitelé dostali s chodbou přes vodu do kláštera, tak chodbu vybudovali v hrázi tohoto rybníka. Nedaleko za hrází chodba vchází do kláštera. V klášteře se mi nepodařilo sehnat kastelána a tak nevím do jaké budovy chodba vede.
Nyní musím dát za pravdu panu Svobodovi, že chodba z bezdružického zámku vede
opravdu do kláštera v Teplé. Kdy a jak se chodba budovala, to nevím.
Možná, že chodbu budovali obdobným způsobem jako před třemi tisíci lety budovali
v pouštích severní Afriky a pustinné části Asie mezi Tureckem a Čínou podzemní kanály t.z.kanáty. Ty přiváděly vodu z hor do pouští k vesnicím a městům. Některé byly dlouhé až 60 km. Techniku jejich tehdejšího budování popsal v časopise „Speleo 10” geolog Václav Cílek. Budovatelé razí každých 30 - 50 metrů pomocné světlíky sloužící k vytahování materiálu a větrání. Přímý směr udržují pomocí dvou lamp položených na počvu pár metrů od sebe a kontrolují zda se plameny kryjí. K nivelaci používají provaz. Napnou jej a kápnou na něj vodu. Pokud se kapka po provaze pohybuje, není dosaženo roviny.
Naše podzemní chodby, které se našly při propadech půdy, nejsou hluboko. Dno
chodby je tak 3-5 metrů hluboko. Tak na doložení existence chodby musíme čekat,až
pod nějakým těžkým traktorem se propadne zase zem a doufat, že otvor hned nezahází.

Mohou za to skauti
Když někdy v roce 1996 jsem hledal s virgulí kolem hradu Gutštejn staré podzemní
chodby, netušil jsem, že se na Konstantinolázeňsko budu vracet častěji. Tehdy mi virgule určila směr chodby od hradu na sever ke Kozímu vrchu. Nedlouho potom jsem měl ve skautském oddílu v Konstantinových Lázních besedu o hledání pokladů. Zmínil jsem se také o chodbě z Gutštejna na Kozí vrch. Jeden skaut se ozval, že ale podle staré pověsti má podzemní chodba vést z Gutštejna až na Falkštejn. Protože Kozí vrch je skoro na spojnici obou hradů, vyšli jsme s několika skauty na Kozí vrch hledat pokračování chodby. Virgule nám potvrdila její pokračování a vedla nás dál. Cestou jsme narazili na jedno místo na skalním ostrohu, kde se virgule nějak divně točila. Domnívali jsme se, žena tom místě mohlo něco stát. Skauti toto místo nazvali jménem  podle svého klubu „Ostříží Hrádek”. Virgule nás pak vedla dál až jsme se dostali až přímo do středu místa, kde stával hrad Falkenštejn i když jsme se posledních asi 100 metrů prodírali mlázím. Tento hrad stával na skalním ostrohu, tyčícím se nad údolím Úterského potoka nedaleko Starého mlýna. Vzdušnou čarou jsou místa hradů od sebe vzdálena asi 4 km.

Další zajímavé místo jsou Bezdružice.Zde na místě nynějšího zámku stál pravděpodobně již od 13. století kamenný hrad. Virgule zde nebyla skoupá a ukázala tam tři
chodby. Jedna vedla na sever, druhá na východ a třetí na jih. Chodba, která vede z bezdružického zámku na sever směřuje k Českému mlýnu a v úžlabině před ním se stáčí trochu na severovýchod a stoupá na kótu 595, zvanou Špičák. Při prudkém klesání a stoupání se chodba klikatí. Na skalním ostrohu na Špičáku je místo, kde mohlo stát nějaké předsunuté opevnění. V místech, kde virgule ukazuje konec chodby, je propadlé místo o průměru asi 80 centimetrů a do hloubky 30 cm. Vzdušnou čarou mezi bezdružickým zámkem a Špičákem je to asi 1 km.
Druhá chodba z bezdružického zámku vede na východ. Prochází kolem kostela a za
hřbitovem se stáčí směrem na Novou Ves. Na poli asi 1 km za Novou Vsí se chodba rozdvojuje a jedna vede na Falkenštejn a druhá na Ostříží Hrádek. Proč také je odbočka na Ostříží Hrádek, to nevím. Tato chodba je dlouhá asi 5 km.

Třetí chodba ze zámku směřuje na jih a potom se stáčí na Horní Polžice. Asi 600 m
před Horními Polžicemi prochází pod cestou a pokračuje na Ovčí Vrch, na kótu 694.
Vzdušnou čarou je vzdálenost mezi zámkem a uvedenou kótou asi 2850 metrů.
Na stolové hoře jižně od Bezdružic je zřícenina významného hradu Švamberka - Krasíkova, která je spolu s kostelem viditelná z dalekého okolí. Stolovou horu jsem obešel po úpatí a virgule mi ukázala dvě chodby. První vede na sever těsně kolem statku v Krasíkově.
U tohoto statku je odbočka směrem na Čeliv, ale po ní jsem ještě nešel. Hlavní
chodba pokračuje na Ovčí Vrch na kótu 694 do místa, kam jsem se již dostal od Bezdružic. Vzdušnou čarou je vzdálenost mezi tímto místem a Krasíkovem 1800 metrů. Virgule tak ukázala jedno možné spojení podzemní chodbou Krasíkova s Bezdružicemi.
Druhá chodba z Krasíkova vede na východ kolem hřiště v Kokašicích, jižně od Břetislavi, Okrouhlého Hradiště a dále kolem rybníka na Daňkov. Zde pod statkem se napojuje do první nalezené chodby u Gutštejna. Vzdušnou čarou j e vzdálenost mezi hrady Krasíkov a Gutštejn asi 6,8 kilometru. Tím virgule uzavřela okruh spojení podzemními chodbami středověkých hradů. Z Gutštejna vede ještě chodba východním směrem. O té až někdy jindy.
František Soukup
Klub hledačů HP Tachov. Tachov 5.6.2004
 

Komentáře

Přidat komentář

Přehled komentářů

Measuring Blood Weight

(ASyncgycle, 28. 7. 2018 23:51)

Pression arterielle est comment poupe votre sang pousse contre les parois de vos arteres lorsque votre coeur essence pompe le sang. Arteres sont les tubes qui transportent prendre offre sang loin de votre coeur. Chaque temps votre determination bat, il pompe le sang tout au long vos arteres a la reste de votre corps.
https://www.cialispascherfr24.com/acheter-cialis-effet/

Re: Je to zajímavé

(Admin, 24. 9. 2009 9:56)

Dobrý den, bohužel ne. Tento článek byl vložen v návaznosti na přednášku, která se konala 22. srpna 2008 s názvem "Historické podzemní chodby v našem regionu." Přednášel právě pan Soukup. Pro zajímavost mohu jen doporučit stránky s jeho dalšími články. http://detektory.hantec.cz/clanky/hledaci-mezi-nami-127.html
Jsem s pozdravem

Je to zajimavě

(Jan, 23. 9. 2009 23:09)

Bude nějaké pokračováni?